Proč se vlastně musí kontrolovat vzduchotechnika (nejen) v paneláku
Zaznamenali jste někdy na Internetu článek, v němž se popisuje požár vzduchotechniky v některém z velkých objektů? Když si kupříkladu zadáte do vyhledávače Google klíčová slova: „požár vzduchotechniky“, vyhodnotí vám zajímavé výsledky. Dozvíte se, že hořelo v Třebíči, v Chotěboři, v pražské restauraci, na Mostecku v průmyslové zóně, v Blansku, a to vše jsou požáry z nedávné doby. Pokaždé byla příčinou závada ve vzduchotechnice, ale podstatné je to, že se jí dalo snadno zabránit.
A škody? Na Mostecku dosáhla škoda hodnoty tří milionů korun, v Třebíči byla škoda odhadnuta na milion korun, v Chotěboři šlo o škodu za půl milionu. Kdybychom tyhle peníze (a to jsme tu zdaleka nevyjmenovali všechny požáry vzduchotechniky za poslední rok či dva roky) darovali samoživitelkám s malými dětmi, útulkům pro zvířata, postiženým lidem na vozíku s malým důchodem, hned bychom mohli o naší zemi říci, že se tu lépe hospodaří, než dosud.
Příčinou požáru vzduchotechniky je zpravidla usazený mastný prach. Jestliže se vrstva prachu zvýší na pouhý jeden milimetr, máme tu již značné riziko vzniku požáru a potrubí uvnitř objektu se rázem mění na časovanou bombu, která může explodovat bez vyzvání kdykoli. Kdyby se ale majitelé objektů chovali zodpovědně a nechali vzduchotechniku pravidelně podrobovat revizi a případnému čištění, neměli by novináři o čem psát, respektive museli by se obrátit k jinému tématu, a doufejme, že k pozitivnějšímu.
Vzduchotechnika ovšem neohrožuje pouze průmyslové stavby, restaurace, provozovny služeb, sklady, obchodní centra či divadla, je to záležitost i panelových domů a k požáru může dojít v kterémkoli bytě navěšeném na společnou stoupačku, v níž je vzduchotechnika v provozu. Problém ovšem tkví také v tom, že o tomto nebezpečí mnozí lidé v panelácích neví, a právě osvěta zde hraje zásadní roli, neboť právě prevence je tím, co zabraňuje škodám na majetku a někdy i na lidských životech.